Po 4 letech nadešel čas střediskového sněmu, aby se k vedení střediska dostali i ti, kterým to minule nevyšlo. A jelikož málokoho baví sedět nad papírováním, rozhodli jsme se, že sněm zakomponujeme do víkendové vůdcovské výpravy.
Výprava samotná byla naplánována na 3 – 5. 11. 2023, nicméně její děj se začal odehrávat již 2 týdny před tím, kdy 14 odvážlivců, kteří se odhodlali vydat do země trpaslíků, dostalo několik vteřin dlouhou nahrávku tónů, ve které byla zašifrovaná souřadnice místa, kam se musí první den výpravy dopravit. Šifra to nebyla jednoduchá a její rozluštění trvalo bezmála 3 dny (a pro někoho i noci). Cílové místo byla myslivna necelý kilometr od nejvyššího vrcholu Lužických hor – hory Luž.
Na místo jsme dorazili v několika skupinkách a někteří to bohužel nestihli dříve než v sobotu ráno. I přes to však trpasličí dějová linka protkala už i páteční večer. Podle legendy schovala mladá pastýřka pytlíček s klíčem od obrovského pokladu, který jí předali sami trpaslíci, do myslivny kde jsme pobývali a naším úkolem bylo ho najít. To sice netrvalo dlouho, ale obsah pytlíčku, byl překvapením pro všechny. Spíše než kovaný klíček od starodávné truhly, vypadla na stůl zpráva psaná runovým písmem a sada koleček s normální a runovou abecedou. To dávalo tušit, jakým směrem se bude zbytek výpravy ubírat – kdo chce runové zprávě porozumět, musí prokázat svůj důvtip a inteligenci tím, že rozluští 9 šifer, které ho postupně provedou spletitými cestičkami skalních měst, dolů, vyhlídek a lesů Lužických hor, aby nakonec nalezl nápovědu, jak sestavit kolečka a runovou zprávu přeložit. Celý sobotní den jsme tedy chodili a luštili šifry, abychom se vždy mohli posunout na další bod a přiblížit se tak cíli. Byl nádherný podzimní den – ráno listopadem zbarvené stromy a vrcholky okolních kopců halil mlžný opar. Ten přes den začalo prořezávat slunce, které se v těchto krátkých dnech vyhouplo jen kousek nad obzor, a večer nám zamávalo na vyhlídku Jeptiška, kam jsme se po celodenním putování dostali doslova na poslední chvíli, protože 5 minut poté už bylo slunko to tam a vzduchem se začala šířit vlezlá zima. Kromě Jeptišky jsme navštívili Černý pramen, Tři stoly, Důl na mlýnské kameny a spoustu vyhlídek a věžiček.
I přes to, že ještě před příchodem na chatu padla naprostá tma, rozhodli jsme se vyjít nahoru – na Luž. Fičel pořádný vichr a nebylo vidět na krok. Díky tomu jsme zahlédli skomírající světélko baterky promrzlého turisty kousek pod vrcholem. Tedy to jsme si alespoň mysleli a hádám, že jsem nebyl jediný, komu naskočila husina nejen kvůli zimě. Nicméně když jsme slezli ze stráně, abychom pomohli, našli jsme “naštěstí” jen svíčku v kalíšku s křížkem. Po příchodu na chatu jsme rychle uvařili večeři, abychom následně měli čas zahrát nějaké deskové hry a celý den zakončit hraním na kytaru a zpíváním, což se protáhlo až dlouho po půlnoci.
Sněm se nakonec musel, kvůli nedostatku účastníků výpravy, uskutečnit v Benátkách v naší klubovně, takže v neděli jsme jen rychle poklidili a vyrazili domů.
Byl to úžasný víkend, na který budeme ještě dlouho vzpomínat.
Kráťa