„Mladí se o veřejné dění vůbec nezajímají, nemají žádný přehled a o našich dějinách nic neví“, řekli by jistě mnozí. Opak ale jistě dokázal náš znovu založený roverský kmen sobotním večerním programem a následnou účastí na oslavách 17. listopadu na Národní třídě.
Do patřičného rozpoložení jsme se dostali již večerním programem v sobotu, kterým jsme si připomněli strasti života v bývalém režimu za pomoci nejrůznějších úkolů, které nám Strana ukládala. Za každý úspěšně splněný jsme získali patřičné množství československých korun, za jejich nesplnění jsme naopak draze zaplatili. Za náročně vydělané peníze jsme si mohli nakoupit, a dokonce i uvařit večeři.
Následující ráno ale konečně vypukl ten pravý důvod, proč jsme se předcházející večer sešli: cesta na Národní třídu k připomenutí si událostí 17. listopadu 1989, které letos slaví půl kulaté, tedy 35. výročí. Samozřejmostí bylo vyrazit ve skautském kroji. Kolem půl dvanácté jsme již stáli na místě plném tisícovek dalších lidí, kteří si stejně jako my přišli připomenout důležitost tohoto data přesahující až do dnešních dní. Jednou z nejdůležitějších a prvních návštěv byl skautský tábor, který zde Junáci každoročně staví a který za okouknutí rozhodně stojí. Podívali jsme se i k památníku, u něhož někteří z nás i zapálili svíčku. Aby toho nebylo málo, dva z našich členů dokonce stáli čestnou stráž u tohoto památníku, společně s členem Sokola. Vrcholem celé akce bylo zpívání národní a následně i junácké hymny. Slova a melodie těchto písní linoucí se z úst tisíce lidí měly takovou sílu, že by jednoho dohnaly až k slzám a každý Čech, by si měl tuto pozitivní atmosféru lásky k demokracii, svobodě i vlasti na vlastní kůži prožít.
Děkujeme všem, kteří se každoročně podílí na přípravách Korza Národní, bez kterých by naše vzpomínky nikdy nebyly takové, a mnoho lidí by možná zapomnělo, proč si tento den vlastně připomínáme a připomínat bychom si ho měli i nadále.
Ať mír dál zůstává s touto krajinou…
Vít „Vítek“ Pachovský