Prý historicky nejhorší kraj ve všem. Kraj, ve kterém se za 40 let postaví 4 kilometry dálnice a jsou zde schopni slavnostně otevřít ještě nedostavěný hotel. Tohle všechno vám nabízí Karlovarsko. Určitě by se na něm našlo a najde několik pozitiv. Mezi ně se rozhodně zařadila největší roverská akce za posledních pět let, kterou je Obrok 2024, konaný v areálu barokního zámku Valeč od 29. 5. do 3. 6. Ani desetičlenná výprava z benáteckého skautského střediska Povodeň tady nemohla chybět.
Díky omluvení ze školy si všichni přispali a na cestu jsme se vydali na pohodovou půl dvanáctou. Více než 140 kilometrů dlouhá trasa uběhla poměrně rychle, a tak jsme kolem čtvrté hodiny stanuli před branami Obroku. Tento první den se nesl ve znamení registrací, stavění stanů a objevování areálu. Večer se všech 2000 přítomných roverů a rangers sešlo u zahajovacího ceremoniálu a samozřejmě i prvního koncertu, které nás provázely každý večer.
Následující dny už byly poměrně variabilní a z nabídky programů si každý mohl vybrat to, co ho zrovna zaujalo. A nabídka to tedy byla, od debaty a politické kultuře v Česku s Jindřichem Šídlem, přes přednášky Dany Drábové, Lenky Králové nebo Janka Rubeše, až po seminář o pěstování a přípravě kávy. A toto byly jen semináře. Dále zde byl k navštívení roverský program s cílem sjednotit kmen a pomoci mu v dalším rozvoji nebo více či méně tradiční sporty. Neméně důležitou součástí Obroku je služba druhým, tedy pomoc s nejrůznějšími pracemi v areálu i mimo něj, nebo psaní dopisů pro Amnesty International. Večerní programy byly kategorií samou pro sebe. Každý večer živé koncerty kapel, promítání filmů, debaty, nebo jen poklidná návštěva čajovny. Mimo tohle všechno se nám ještě nabízel celý areál zámku včetně lapidária s barokními sochami Matyáše Bernarda Brauna.
Ale ani na Obroku nebylo vše tak růžové, jak se může zdát. Počasí nám bohužel nepřálo a déšť se stal naším denním chlebem. Adaptovali jsme se však poměrně rychle a podle hesla: „není špatného počasí, jen špatného oblečení“ jsme se i zařídili. Nejeden účastník tedy naprosto rezignoval na nošení bot nebo bund a místu to dodalo o to skautštější atmosféru.
Pro nás konec Obroku nastal už o den dříve. Podcenili jsme přípravu a již v sobotu byly některé naše stany a spacáky kompletně promočené. To nám ale na zážitku ani trochu neubralo. Ve stále ještě obrokové náladě jsme strávili příjemný večer v naší klubovně a abychom nepřišli vůbec o nic, pustili jsme si přímý přenos závěrečného ceremoniálu ze zámeckého areálu.
Náš závěrečný dík (a doufám, že mluvím za celou skupinku) patří všem organizátorům a členům servis týmu, kteří dokázali z Obroku udělat nezapomenutelný zážitek a jejichž práce i úsilí bylo vidět na každém kroku. Na příštím ročníku v roce 2027 se na nás mohou všichni organizátoři opět těšit. My tam budeme!
Vít „Vítek“ Pachovský