Ve dnech 11. až 13. října se uskutečnila výprava druhého dívčího oddílu do Bělé pod Bezdězem. V pátek odpoledne jsme vyrazily autobusem do Mladé Boleslavi, kde nám ovšem navazující spoj, o celou jednu minutu, ujel, a tak jsme si čas krátily pořizováním nezbytností v místním obchodním centru. Druhý autobus už jsme stihly, a tak jsme se dopravily do cíle, na náměstí do Bělé pod Bezdězem; svižnou chůzí jsme pak dorazily do klubovny místních skautů, rychle se ubytovaly a vrhly se na program, jehož prvním bodem bylo seznámení se s významnými ženami oborů vědy, historie, politiky, sportu a dalších odvětví. Šlo o jakousi módní přehlídku, kdy každá z nás měla jednu ženskou ikonu představit ostatním a ty pak hádaly; na přehlídce se objevila například Věra Čáslavská, Coco Chanel a nebo také Olive Baden Powellová (manželka zakladatele skautingu a zakladatelka dívčího skautingu). Po prezentaci se šlo na kutě. Ráno jsme vstaly a po snídani se vydaly na cca 13 kilometrů dlouhý okruh směr areál Vrchbělá, kde jsme vystoupaly na místní rozhlednu a byť nám počasí úplně nepřálo, moc jsme si výlet užily. Také proto, že, ač to nebylo v plánu, do klubovny jsme se vrátily s taškou napěchovanou krásnými houbami. Ještě před návratem do klubovny jsme na programu měly aktivitu, kdy každá z nás na papírek napsala několik vlastností, které jí podle sebe samé vystihují, anonymně samozřejmě, papírky se pak přehnuly a daly dohromady. Po obědě a krátkém poledním klidu následovala aktivita, kdy jsme na zádech měly připevněné papíry s otázkami typu „Co máme společného?“ nebo „Co na tobě obdivuji?“ a navzájem jsme si na tyto otázky, anonymně, odpovídaly. Šlo o velmi příjemnou zábavu, kdy jsme se o sobě hodně dozvěděly, jako například, že si jedna na druhé vážíme toho, že nechrápe až tak nahlas😊 Následovala večeře, doplněná o orestované úlovky z lesa, a pak už chystání na přechodový rituál, kdy nováčci dívčího oddílu (do loňského roku členky družiny světlušek) absolvovaly svíčkami osvětlenou stezku, která symbolizovala jejich přechod z jedné kategorie do druhé. Jednalo se o velmi emotivní chvíle, a tak si podrobnosti necháme pro sebe. Po návratu do klubovny jsme si společně před spaním zameditovaly a pak opět na kutě. Nedělní ráno a dopoledne jsme strávily společným vyráběním náramků z korálků, kdy každá barva korálku symbolizovala nějakou vlastnost. Náramky jsme vyráběly pro sebe navzájem. Kdo komu vyrobí náramek se určilo tak, že papírky s vlastnostmi ze soboty se daly na jednu hromádku, každá z nás si jeden vylosovala, přečetla vlastnosti na papírku napsané a společně jsme pak hádaly, kdo z nás je na papírku popsán. Papírek pak zůstal té z nás, která si ho vylosovala a ta pak vyrobila náramek pro osobu na papírku popsanou. Byla to moc pěkná aktivita na závěr společného víkendu. No, a pak už jen sbalit, uklidit a vyrazit na autobus. Tentokrát proběhl přestup bez nejmenších problémů, v autobuse z Bělé pod Bezdězem do Mladé Boleslavi jsme byly dokonce jednou cestující pochváleny za to, jak máme vzorně vychované holčičky😊, a my se tak v pořádku dopravily do Benátek, kde jsme si na autobusovém stanovišti daly sbohem s tím, že už se těšíme na další akci.
Šárka „Tawi“ Koťátková